Už i v The New York Times si toho všimli. V Česku máme jednu knihovnu na každých 1971 obyvatel, což je čtyřikrát tolik, než kolik činí evropský průměr, a desetkrát tolik, než mají ve Spojených státech.Budov, míst, kde se půjčují knihy, dělají výstavy nebo pořádají besedy, tak máme tolik, že nám mohou všichni závidět. Ale podobně jako školy také knihovny (samozřejmě ne všechny) často zůstaly konzervativními, neměnnými institucemi, které se jenom velmi těžko přizpůsobují rychle měnící se době. Proto sice máme knihovny úplně všude, chodí do nich ale jenom každý pátý člověk. Třeba ve Skandinávii je to až polovina obyvatel.
A to, že knihovny nevyužíváme tak jak bychom mohli, je nejvíce vidět právě v jedné z funkcí, které by tyto instituce mohly plnit především na regionální úrovni velmi dobře. Tedy nabídky veřejných vzdělávacích programů pro všechny generace, nabídku celoživotního učení, zajímavých kurzů nebo workshopů. Knihovny právě v této oblasti zdaleka nevyužívají svůj potenciál.Stačí se podívat na dvě knihovny na východě Moravy. Zatímco jedna v okresním městě nabízí několik vzdělávacích akcí především pro starší generaci, druhá, čtrnáct kilometrů daleko, si vystačí se soutěžemi pro děti a jednou výstavou.Jasně, konkurence v této oblasti je velká. A pro mladé lidi knihovna není zařízení, kdy by rádi trávili svůj čas. Pro starší generace by se ale právě knihovny mohly stát místem, kde se nejenom zabaví, ale také se něco nového naučí.Ministerstvo kultury teď připravilo novou koncepci knihoven, která má osm priorit. A některé se právě knihovnám jako vzdělávacím institucím věnují. A tak v jedné z priorit se píše, že by se měla „rozvíjet vzdělávací funkce knihoven zejména v oblasti celoživotního a občanského vzdělávání ve spolupráci se vzdělávacími institucemi a dalšími partnery na celostátní, regionální a lokální úrovni.“A v další části je uvedeno, že většina knihoven sice má k dispozici základní informační technologie, ale není zatím připravena na rozšíření nabídky služeb svým návštěvníkům v rámci podpory digitální gramotnosti. „Z počítačů v knihovnách je jich 39 procent starších než sedm let, zejména v malých obcích chybí vybavení novými zařízeními, nejsou k dispozici čtečky, tablety.“ A koncepce tak počítá i se vzděláváním knihovníků v digitálních dovednostech.Koncepce je jistě dobrá věc, důležité bude ale její naplňování. A také to, zda bude na všechny plány dostatek peněz. Zásadní navíc je přesvědčit lidi, že knihovny jsou místem, kde kromě knih mohou získat pro osobní i profesní život potřebné a důležité informace.„Knihovny musí nabídnout lidem vše, co potřebují. Být místem, které je všem otevřeno. Být kombinací vzdělávání, zábavy a radosti,“ řekla týdeníku Respekt Inga Lundén, bývalá šéfka Švédské knihovnické organizace. „Lidé si často myslí, že nepotřebují knihovny, protože všechny informace jsou dosažitelné na internetu. Ano, dnes jsou informace opravdu všude. A jde o velmi rozmanité informace. Ovšem mnozí lidé dnes mají problém s mediální gramotností. Úkolem knihoven, respektive knihovníků, je být pro čtenáře jakýmsi koučem. Pomoci selektovat tu nejpodstatnější, nejrelevantnější informaci – a zároveň na ni nabídnout kritický pohled,“ dodala Inga Lundén.Pokud se tedy podaří využít českou „konkurenční“ výhodu v počtu a udělat z knihoven skutečná informační a vzdělávací centra, bude to ku prospěchu všech. Vzdělavatelů i těch vzděláváných.
Autor: Tomáš Fránek, EPALEPůvodní zdroj: https://ec.europa.eu/epale/cs/blog/knihovna-jako-v…
Odkaz na článek v NY Times: http://mobile.nytimes.com/2016/07/22/world/what-in…
ZAUJAL VÁS TENTO ČLÁNEK? Nastavte si AGENTA pro hlídání podobných informací! Nebo se podívejte, jaké kurzy nabízí portál Edumenu.cz v oblasti Lidských zdrojů a personalistiky nebo třeba Managementu.
A to, že knihovny nevyužíváme tak jak bychom mohli, je nejvíce vidět právě v jedné z funkcí, které by tyto instituce mohly plnit především na regionální úrovni velmi dobře. Tedy nabídky veřejných vzdělávacích programů pro všechny generace, nabídku celoživotního učení, zajímavých kurzů nebo workshopů. Knihovny právě v této oblasti zdaleka nevyužívají svůj potenciál.Stačí se podívat na dvě knihovny na východě Moravy. Zatímco jedna v okresním městě nabízí několik vzdělávacích akcí především pro starší generaci, druhá, čtrnáct kilometrů daleko, si vystačí se soutěžemi pro děti a jednou výstavou.Jasně, konkurence v této oblasti je velká. A pro mladé lidi knihovna není zařízení, kdy by rádi trávili svůj čas. Pro starší generace by se ale právě knihovny mohly stát místem, kde se nejenom zabaví, ale také se něco nového naučí.Ministerstvo kultury teď připravilo novou koncepci knihoven, která má osm priorit. A některé se právě knihovnám jako vzdělávacím institucím věnují. A tak v jedné z priorit se píše, že by se měla „rozvíjet vzdělávací funkce knihoven zejména v oblasti celoživotního a občanského vzdělávání ve spolupráci se vzdělávacími institucemi a dalšími partnery na celostátní, regionální a lokální úrovni.“A v další části je uvedeno, že většina knihoven sice má k dispozici základní informační technologie, ale není zatím připravena na rozšíření nabídky služeb svým návštěvníkům v rámci podpory digitální gramotnosti. „Z počítačů v knihovnách je jich 39 procent starších než sedm let, zejména v malých obcích chybí vybavení novými zařízeními, nejsou k dispozici čtečky, tablety.“ A koncepce tak počítá i se vzděláváním knihovníků v digitálních dovednostech.Koncepce je jistě dobrá věc, důležité bude ale její naplňování. A také to, zda bude na všechny plány dostatek peněz. Zásadní navíc je přesvědčit lidi, že knihovny jsou místem, kde kromě knih mohou získat pro osobní i profesní život potřebné a důležité informace.„Knihovny musí nabídnout lidem vše, co potřebují. Být místem, které je všem otevřeno. Být kombinací vzdělávání, zábavy a radosti,“ řekla týdeníku Respekt Inga Lundén, bývalá šéfka Švédské knihovnické organizace. „Lidé si často myslí, že nepotřebují knihovny, protože všechny informace jsou dosažitelné na internetu. Ano, dnes jsou informace opravdu všude. A jde o velmi rozmanité informace. Ovšem mnozí lidé dnes mají problém s mediální gramotností. Úkolem knihoven, respektive knihovníků, je být pro čtenáře jakýmsi koučem. Pomoci selektovat tu nejpodstatnější, nejrelevantnější informaci – a zároveň na ni nabídnout kritický pohled,“ dodala Inga Lundén.Pokud se tedy podaří využít českou „konkurenční“ výhodu v počtu a udělat z knihoven skutečná informační a vzdělávací centra, bude to ku prospěchu všech. Vzdělavatelů i těch vzděláváných.
Autor: Tomáš Fránek, EPALEPůvodní zdroj: https://ec.europa.eu/epale/cs/blog/knihovna-jako-v…
Odkaz na článek v NY Times: http://mobile.nytimes.com/2016/07/22/world/what-in…
ZAUJAL VÁS TENTO ČLÁNEK? Nastavte si AGENTA pro hlídání podobných informací! Nebo se podívejte, jaké kurzy nabízí portál Edumenu.cz v oblasti Lidských zdrojů a personalistiky nebo třeba Managementu.