Jako každá jiná pracovní smlouva, tak i pracovní smlouva uzavřená s domáckým zaměstnancem musí být uzavřena písemně. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy. Samozřejmě, že pracovní smlouva uzavřená s domáckým zaměstnancem má pak jistá specifika, která reflektují právě tu skutečnost, že k výkonu práce dochází z domova. Kde vlastně „home office“ hledat v zákoníku práce
Standardní právní rámec pro základní náležitosti pracovní smlouvy domáckého zaměstnance najdeme klasicky v úvodní části zákoníku práce, tedy v tomto případě v ust. § 34, které stanoví, že pracovní smlouva musí obsahovat:
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle sjednaného druhu práce vykonávána,
c) den nástupu do práce.
Jako každá jiná pracovní smlouva, tak i pracovní smlouva uzavřená s domáckým zaměstnancem musí být uzavřena písemně. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy. Samozřejmě, že pracovní smlouva uzavřená s domáckým zaměstnancem má pak jistá specifika, která reflektují právě tu skutečnost, že k výkonu práce dochází z domova. Odlišnosti v právní úpravě domáckých zaměstnanců jsou pak upraveny ve zcela jiné části zákoníku práce, a to konkrétně v jeho ust. § 317. Z tohoto vyplývá, že na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje (= domácký zaměstnanec), se vztahuje zákoník práce s tím, že
a) se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (ust. § 199 odst. 2) nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle ust. § 192; pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle ust. § 192 platí pro tohoto zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit,
c) mu nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.
Domácký zaměstnanec je definován dvěma základními znaky:
– nepracuje na pracovišti zaměstnavatele,
– sám si rozvrhuje pracovní dobu.
Specifika domáckých zaměstnanců
Jak zákoník práce stanoví, v zásadě se na výkon práce z domu vztahují příslušná ustanovení zákoníku práce, až na následující „výjimky“:
Pracovní doba, prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
Zaměstnanci, který nepracuje z domu, má zaměstnavatel povinnost pracovní dobu rozvrhnout. U domáckého zaměstnance je tomu ale jinak. Zaměstnavatel zaměstnanci pracovní dobu nerozvrhuje, tudíž nestanoví začátek ani konec směn. Z praktického hlediska však lze zaměstnavateli doporučit, aby dbal na sjednání podmínek výkonu práce ve vztahu kupříkladu k noční práci či přestávce v práci. Prostoje a přerušení práce způsobné nepříznivými povětrnostními vlivy či živelní událostí se na domáckého zaměstnance nevztahuje z logiky věci, neboť se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele v souladu s ust. § 207 zákoníku práce. S tím souvisí i to, že zaměstnanci v daném případě nebude náležet náhrada mzdy ani platu.
Některé případy náhrady mzdy a platu
Jak již bylo uvedeno výše, náhrada mzdy nebo platu domáckému zaměstnanci nenáleží v případě prostojů a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy či živelní událostí (jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele).
Další specifika se týkají některých překážek v práci na straně zaměstnance:
Jiné důležité překážky v práci
V tomto případě si musíme vzít na pomoc ještě nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. U některých překážek v práci zde uvedených pak nařízení vlády výslovně stanoví, kdy mají nárok na náhradu mzdy nebo platu i domáčtí zaměstnanci. Vezmeme-li si jednotlivé překážky v práci v tomto nařízení uvedené, zjistíme, že náhrada mzdy nebo platu přísluší domáckým zaměstnancům pouze ve třech případech.
NÁHRADA MZDY/PLATU PŘÍSLUŠÍ: svatba (rozsah: 1 den), úmrtí rodinných příslušníků (blíže viz. příslušné nařízení; rozsah: až 2 dny – závisí na tom, o jak blízkého rodinného příslušníka se jedná), přestěhování v zájmu zaměstnavatele (rozsah: až 2 dny).
NÁHRADA MZDY/PLATU NEPŘÍSLUŠÍ: vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce, přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, znemožnění cesty do zaměstnání, narození dítěte, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení, pohřeb spoluzaměstnance, vyhledání nového zaměstnání.
Pro účely náhrady mzdy nebo platu, která je spojena s výše uvedenými překážkami v práci nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle ust. § 192 zákoníku práce (dočasná pracovní neschopnost (karanténa)) je nutné, aby zaměstnavatel domáckému zaměstnanci provedl fiktivní rozvržení pracovní doby. Proč je fiktivní rozvržení pracovní doby v těchto případech nutné? Aby bylo možné odlišit, kdy daná překážka v práci zasahuje zaměstnanci do fiktivně rozvržené pracovní doby, a tudíž mu za ni náleží náhrada mzdy nebo platu.
Jak je u domáckých zaměstnanců upraveno BOZP?
Na domácké zaměstnance se samozřejmě vztahuje právní úprava BOZP zakotvená v části páté zákoníku práce. Lze však zcela určitě doporučit konkrétní BOZP školení vždy přizpůsobit podmínkám, v nichž domácký zaměstnanec vykonává práci.
Má domácký zaměstnanec právo „čerpat OČR“?
V tomto případě se bavíme o ošetřovném upraveném v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tento zákon v ust. § 39 odst. 5, písm. c) výslovně stanoví, že na ošetřovné nemají nárok domáčtí zaměstnanci. Tedy – při práci z domu nárok na ošetřovné nevzniká.
Autor: Mgr. Klára Gottwaldová, MBA
právnička, lektorka specializující se na zákoník práce
Standardní právní rámec pro základní náležitosti pracovní smlouvy domáckého zaměstnance najdeme klasicky v úvodní části zákoníku práce, tedy v tomto případě v ust. § 34, které stanoví, že pracovní smlouva musí obsahovat:
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle sjednaného druhu práce vykonávána,
c) den nástupu do práce.
Jako každá jiná pracovní smlouva, tak i pracovní smlouva uzavřená s domáckým zaměstnancem musí být uzavřena písemně. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy. Samozřejmě, že pracovní smlouva uzavřená s domáckým zaměstnancem má pak jistá specifika, která reflektují právě tu skutečnost, že k výkonu práce dochází z domova. Odlišnosti v právní úpravě domáckých zaměstnanců jsou pak upraveny ve zcela jiné části zákoníku práce, a to konkrétně v jeho ust. § 317. Z tohoto vyplývá, že na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje (= domácký zaměstnanec), se vztahuje zákoník práce s tím, že
a) se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (ust. § 199 odst. 2) nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle ust. § 192; pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle ust. § 192 platí pro tohoto zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit,
c) mu nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.
Domácký zaměstnanec je definován dvěma základními znaky:
– nepracuje na pracovišti zaměstnavatele,
– sám si rozvrhuje pracovní dobu.
Specifika domáckých zaměstnanců
Jak zákoník práce stanoví, v zásadě se na výkon práce z domu vztahují příslušná ustanovení zákoníku práce, až na následující „výjimky“:
Pracovní doba, prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
Zaměstnanci, který nepracuje z domu, má zaměstnavatel povinnost pracovní dobu rozvrhnout. U domáckého zaměstnance je tomu ale jinak. Zaměstnavatel zaměstnanci pracovní dobu nerozvrhuje, tudíž nestanoví začátek ani konec směn. Z praktického hlediska však lze zaměstnavateli doporučit, aby dbal na sjednání podmínek výkonu práce ve vztahu kupříkladu k noční práci či přestávce v práci. Prostoje a přerušení práce způsobné nepříznivými povětrnostními vlivy či živelní událostí se na domáckého zaměstnance nevztahuje z logiky věci, neboť se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele v souladu s ust. § 207 zákoníku práce. S tím souvisí i to, že zaměstnanci v daném případě nebude náležet náhrada mzdy ani platu.
Některé případy náhrady mzdy a platu
Jak již bylo uvedeno výše, náhrada mzdy nebo platu domáckému zaměstnanci nenáleží v případě prostojů a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy či živelní událostí (jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele).
Další specifika se týkají některých překážek v práci na straně zaměstnance:
Jiné důležité překážky v práci
V tomto případě si musíme vzít na pomoc ještě nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. U některých překážek v práci zde uvedených pak nařízení vlády výslovně stanoví, kdy mají nárok na náhradu mzdy nebo platu i domáčtí zaměstnanci. Vezmeme-li si jednotlivé překážky v práci v tomto nařízení uvedené, zjistíme, že náhrada mzdy nebo platu přísluší domáckým zaměstnancům pouze ve třech případech.
NÁHRADA MZDY/PLATU PŘÍSLUŠÍ: svatba (rozsah: 1 den), úmrtí rodinných příslušníků (blíže viz. příslušné nařízení; rozsah: až 2 dny – závisí na tom, o jak blízkého rodinného příslušníka se jedná), přestěhování v zájmu zaměstnavatele (rozsah: až 2 dny).
NÁHRADA MZDY/PLATU NEPŘÍSLUŠÍ: vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce, přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, znemožnění cesty do zaměstnání, narození dítěte, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení, pohřeb spoluzaměstnance, vyhledání nového zaměstnání.
Pro účely náhrady mzdy nebo platu, která je spojena s výše uvedenými překážkami v práci nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle ust. § 192 zákoníku práce (dočasná pracovní neschopnost (karanténa)) je nutné, aby zaměstnavatel domáckému zaměstnanci provedl fiktivní rozvržení pracovní doby. Proč je fiktivní rozvržení pracovní doby v těchto případech nutné? Aby bylo možné odlišit, kdy daná překážka v práci zasahuje zaměstnanci do fiktivně rozvržené pracovní doby, a tudíž mu za ni náleží náhrada mzdy nebo platu.
Jak je u domáckých zaměstnanců upraveno BOZP?
Na domácké zaměstnance se samozřejmě vztahuje právní úprava BOZP zakotvená v části páté zákoníku práce. Lze však zcela určitě doporučit konkrétní BOZP školení vždy přizpůsobit podmínkám, v nichž domácký zaměstnanec vykonává práci.
Má domácký zaměstnanec právo „čerpat OČR“?
V tomto případě se bavíme o ošetřovném upraveném v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tento zákon v ust. § 39 odst. 5, písm. c) výslovně stanoví, že na ošetřovné nemají nárok domáčtí zaměstnanci. Tedy – při práci z domu nárok na ošetřovné nevzniká.
Autor: Mgr. Klára Gottwaldová, MBA
právnička, lektorka specializující se na zákoník práce