Při zadávání zakázek dle zákona o veřejných zakázkách („ZVZ“) je častou komplikací používání soutěžního kritéria „nejnižší nabídková cena“. Téměř pravidelně, úměrně s vahou tohoto hodnotícího kritéria, se zadavatelé setkávají s výrazně nízkou nabídkovou cenou některého ze soutěžitelů. ZVZ přitom na tuto situaci pamatuje a umožňuje zadavatelům, pokud mají zájem chránit svoji budoucí investici, dumpingové nabídky eliminovat pomocí § 77 ZVZ.Bez odborných znalostí to nepůjde
Základním předpokladem úspěšného použití § 77 ZVZ je u zadavatele odbornost, spočívající ve znalosti „výrobního“ postupu předmětu zakázky a cen obvyklých v místě a čase u poptávaného plnění. Odbornost hodnotící komise by měla být zaručena splněním podmínek § 74 ZVZ. Ten vyžaduje, aby v odůvodněných případech hodnotící komise obsahovala minimálně 1/3 členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu zakázky. Pokud je například předmětem soutěže vzdělávací aktivita a zadavatel není profesionálním vzdělavatelem, pak by měla mít hodnotící komise alespoň 2 členy s odbornou znalostí v oblasti vzdělávání. Pro takto erudovanou komisi následně nebývá problém posoudit reálnost nabídky jak ve vztahu k obsahu, tak z hlediska ceny obvyklé v místě a čase. ZVZ pamatuje i na situace, kdy složení hodnotící komise dle § 74 ZVZ nemusí zcela vyhovovat (např. u velmi složitých zadávacích řízení, v případě odvolání uchazečů proti rozhodnutí zadavatele apod.). Dle § 75 ZVZ může komise pro své jednání využít další osoby (např. nezávislého specialistu na danou oblast), která splňuje zákonná kritéria (zejména nestrannost). Správné (odborné) složení hodnotící komise se zadavatelům vždy vyplatí, nejen z pohledu prevence budoucích problémů s insolventním dodavatelem, ale i v procesu posuzování nabídek. Často opomíjená, ale přitom velmi účinná, je aplikace § 76 odst. 4 ZVZ, resp. § 77 odst. 3 ZVZ. Podle ní může zadavatel pozvat uchazeče na jednání hodnotící komise k vysvětlení nejasností v nabídce (např. konstrukce nabídkové ceny). Vysoká odbornost komise je pro takovéto případy velmi užitečná.Nepoctivost není originalitaJak bylo uvedeno výše, problematika § 77 ZVZ primárně souvisí s posuzováním ceny obvyklé v místě a čase. V případě vzdělávacích aktivit je odhad ceny obvyklé v místě a čase jednoduchý. Na výslednou cenu kurzu má obvykle největší vliv cena lektora, cena nájmů, cena učebních pomůcek, případně závazným předpisem stanovené subdodávky (zkoušky). Pokud zadavatel zná ceny obvyklé těchto hlavních nákladových vstupů, pak může (se znalostí kalkulačního algoritmu) kvalifi kovaně posoudit přiměřenost cenové nabídky. Z hlediska § 77 ZVZ je šikovné, pokud zadavatel sleduje hlavní nákladové položky v rámci hodnocení nabídek samostatně. Například nechá, v rámci nabídkové kalkulace, odděleně vyčíslit náklady na lektora, nájem učeben… Nabídková cena je pak nejen čitelnější, ale pro nepoctivého soutěžitele hůře obhajitelná.Bylo by samozřejmě nesprávné zúžit problematiku kritéria mimořádně nízké nabídkové ceny na prosté porovnání nabídkových cen, např. z hlediska odchylky od průměrné soutěžní ceny. Stanovení maximální odchylky nabídkové ceny od průměru všech nabídkových cen může být pouze indikací pro aplikaci § 77 ZVZ. Následně je nutné posoudit, zda mimořádně nízká nabídková cena není důsledkem objektivních příčin na straně uchazeče. Ty ZVZ zcela srozumitelně definuje v § 77 odst. 2.Cena nemůže být považována za mimořádně nízkou, pokud uchazeč prokáže, že pro požadované plnění předmětu zakázky využívá specifické konstrukční metody, technologie, originální výrobní procesy a postupy. V případě vzdělávacích aktivit však nemá uchazeč na uplatnění tohoto argumentu velký prostor. Nízké náklady lze obvykle obhájit nadprůměrným využíváním informačních technologií ve vzdělávacím procesu, elektronizací výukových materiálů, organizací praktické výuky apod. Zcela určitě však do této oblasti nepatří odměna lektora pod úrovní minimální mzdy, symbolické nájemné či neexistující náklady na administrativní zajištění kurzu. Pokud uchazeč přesto trvá na takto konstruované ceně, může zadavatel požadovat v rámci vysvětlení nabídky doložení takových dokumentů, které jeho argumenty podpoří (např. nájemní smlouvy, smlouvy s lektory, smlouvy s poskytovateli praxe apod.).Samostatnou kapitolou při posuzování nabídkové ceny je možnost uchazeče dosáhnout mimořádně nízké nabídkové ceny díky získání veřejné podpory, obvykle dotace. Tuto možnost ZVZ umožňuje (§ 77 odst. 2 písm. e). Zde je však nutné zdůraznit, že využití veřejné podpory za účelem dotování realizace předmětu veřejné zakázky musí být poskytovatelem veřejné podpory povoleno. Pokud dotační titul neumožňuje subvenci předmětu veřejné zakázky, nemůže uchazeč touto podporou zdůvodnit mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Je velmi tristní, s ohledem na současný dotační boom, že tento aspekt není téměř v žádném výběrovém řízení sledován, natož kontrolován. Ke zneužívání veřejné podpory přitom dochází častěji, než by mohl nezasvěcený pozorovatel připustit. Jako ilustrační příklad mohu uvést obvyklý přístup vzdělávacích institucí, zapsaných ve školském rejstříku. Tyto instituce získávají investiční a neinvestiční dotace na vzdělávání dětí, žáků a studentů. Přestože dotační pravidla zcela jasně určují příjemce subvencí (děti, žáci, studenti), není pro tyto organizace problém využívat „bezplatně“ dotované prostory a vybavení pro realizaci komerčních vzdělávacích kurzů. Obdobně někteří příjemci dotací OP LZZ či OP VK „optimalizují“ realizaci veřejných zakázek tím, že využívají „přebytečnou“ kapacitu přímých nákladů projektu pro vzdělávací činnost. Stačilo by přitom, aby uchazeč podepsal čestné prohlášení o (ne)využívání přímé podpory pro plnění předmětu zakázky a zadavatel toto prohlášení ověřoval.Hodnocení vyžaduje odpovědnost a odvahuŽádný ekonomicky „příčetný“ dodavatel nevstupuje do soutěže s cílem na výsledku prodělat. Důvod „podstřelení“ nabídkové ceny v naprosté většině spočívá ve snaze přizpůsobit se aktuální situaci na trhu – přebytku kapacit, snadnosti vstupu nových (garážových) konkurentů do odvětví, nedostatečné kvalitě zadávacích podmínek a časté neodbornosti zadavatelů výběrových řízení. Vinu za problémy zakázek souvisejících s mimořádně nízkou nabídkovou cenou nelze jednoduše svalovat ani na stanoviska kontrolních orgánů, ani na tvůrce ZVZ.Majoritní použití kritéria nejnižší nabídkové ceny klade velmi vysoké nároky na znalosti a odpovědnost zadavatelů. Zadavatel se musí oprostit od falešné ješitnosti – bez specialistů a externích odborníků v hodnotící komisi není v současné době reálné objektivně posoudit nabídky a řešit mimořádně nízkou nabídkovou cenu dle § 77 ZVZ. Zadavatel nesmí být líný ptát se uchazeče a jeho odpovědi pak důkladně prověřovat, a to ani v případě, že soutěží za cizí (dotační) peníze. Ať je příčinou komplikací nezodpovědný uchazeč, byrokratická kontrola nebo nejasná legislativní pravidla, důsledky vždy nese zadavatel. Měl by mít proto odvahu využít všechny nástroje ZVZ, i když jich není mnoho.Autor: Pavel Široký, ředitel, Republikové centrum vzdělávání, s.r.o.Článek původně vyšel v odborném časopise Andragogika v praxi 4, který vydává Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR. Více informací o časopise i předplatném naleznete na webu www.aivd.cz/casopis.
ZAUJAL VÁS TENTO ČLÁNEK? Nastavte si AGENTA pro hlídání podobných informací! Nebo se podívejte, jaké kurzy nabízí portál Edumenu.cz v oblasti Lidských zdrojů a personalistiky nebo třeba Managementu.
Základním předpokladem úspěšného použití § 77 ZVZ je u zadavatele odbornost, spočívající ve znalosti „výrobního“ postupu předmětu zakázky a cen obvyklých v místě a čase u poptávaného plnění. Odbornost hodnotící komise by měla být zaručena splněním podmínek § 74 ZVZ. Ten vyžaduje, aby v odůvodněných případech hodnotící komise obsahovala minimálně 1/3 členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu zakázky. Pokud je například předmětem soutěže vzdělávací aktivita a zadavatel není profesionálním vzdělavatelem, pak by měla mít hodnotící komise alespoň 2 členy s odbornou znalostí v oblasti vzdělávání. Pro takto erudovanou komisi následně nebývá problém posoudit reálnost nabídky jak ve vztahu k obsahu, tak z hlediska ceny obvyklé v místě a čase. ZVZ pamatuje i na situace, kdy složení hodnotící komise dle § 74 ZVZ nemusí zcela vyhovovat (např. u velmi složitých zadávacích řízení, v případě odvolání uchazečů proti rozhodnutí zadavatele apod.). Dle § 75 ZVZ může komise pro své jednání využít další osoby (např. nezávislého specialistu na danou oblast), která splňuje zákonná kritéria (zejména nestrannost). Správné (odborné) složení hodnotící komise se zadavatelům vždy vyplatí, nejen z pohledu prevence budoucích problémů s insolventním dodavatelem, ale i v procesu posuzování nabídek. Často opomíjená, ale přitom velmi účinná, je aplikace § 76 odst. 4 ZVZ, resp. § 77 odst. 3 ZVZ. Podle ní může zadavatel pozvat uchazeče na jednání hodnotící komise k vysvětlení nejasností v nabídce (např. konstrukce nabídkové ceny). Vysoká odbornost komise je pro takovéto případy velmi užitečná.Nepoctivost není originalitaJak bylo uvedeno výše, problematika § 77 ZVZ primárně souvisí s posuzováním ceny obvyklé v místě a čase. V případě vzdělávacích aktivit je odhad ceny obvyklé v místě a čase jednoduchý. Na výslednou cenu kurzu má obvykle největší vliv cena lektora, cena nájmů, cena učebních pomůcek, případně závazným předpisem stanovené subdodávky (zkoušky). Pokud zadavatel zná ceny obvyklé těchto hlavních nákladových vstupů, pak může (se znalostí kalkulačního algoritmu) kvalifi kovaně posoudit přiměřenost cenové nabídky. Z hlediska § 77 ZVZ je šikovné, pokud zadavatel sleduje hlavní nákladové položky v rámci hodnocení nabídek samostatně. Například nechá, v rámci nabídkové kalkulace, odděleně vyčíslit náklady na lektora, nájem učeben… Nabídková cena je pak nejen čitelnější, ale pro nepoctivého soutěžitele hůře obhajitelná.Bylo by samozřejmě nesprávné zúžit problematiku kritéria mimořádně nízké nabídkové ceny na prosté porovnání nabídkových cen, např. z hlediska odchylky od průměrné soutěžní ceny. Stanovení maximální odchylky nabídkové ceny od průměru všech nabídkových cen může být pouze indikací pro aplikaci § 77 ZVZ. Následně je nutné posoudit, zda mimořádně nízká nabídková cena není důsledkem objektivních příčin na straně uchazeče. Ty ZVZ zcela srozumitelně definuje v § 77 odst. 2.Cena nemůže být považována za mimořádně nízkou, pokud uchazeč prokáže, že pro požadované plnění předmětu zakázky využívá specifické konstrukční metody, technologie, originální výrobní procesy a postupy. V případě vzdělávacích aktivit však nemá uchazeč na uplatnění tohoto argumentu velký prostor. Nízké náklady lze obvykle obhájit nadprůměrným využíváním informačních technologií ve vzdělávacím procesu, elektronizací výukových materiálů, organizací praktické výuky apod. Zcela určitě však do této oblasti nepatří odměna lektora pod úrovní minimální mzdy, symbolické nájemné či neexistující náklady na administrativní zajištění kurzu. Pokud uchazeč přesto trvá na takto konstruované ceně, může zadavatel požadovat v rámci vysvětlení nabídky doložení takových dokumentů, které jeho argumenty podpoří (např. nájemní smlouvy, smlouvy s lektory, smlouvy s poskytovateli praxe apod.).Samostatnou kapitolou při posuzování nabídkové ceny je možnost uchazeče dosáhnout mimořádně nízké nabídkové ceny díky získání veřejné podpory, obvykle dotace. Tuto možnost ZVZ umožňuje (§ 77 odst. 2 písm. e). Zde je však nutné zdůraznit, že využití veřejné podpory za účelem dotování realizace předmětu veřejné zakázky musí být poskytovatelem veřejné podpory povoleno. Pokud dotační titul neumožňuje subvenci předmětu veřejné zakázky, nemůže uchazeč touto podporou zdůvodnit mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Je velmi tristní, s ohledem na současný dotační boom, že tento aspekt není téměř v žádném výběrovém řízení sledován, natož kontrolován. Ke zneužívání veřejné podpory přitom dochází častěji, než by mohl nezasvěcený pozorovatel připustit. Jako ilustrační příklad mohu uvést obvyklý přístup vzdělávacích institucí, zapsaných ve školském rejstříku. Tyto instituce získávají investiční a neinvestiční dotace na vzdělávání dětí, žáků a studentů. Přestože dotační pravidla zcela jasně určují příjemce subvencí (děti, žáci, studenti), není pro tyto organizace problém využívat „bezplatně“ dotované prostory a vybavení pro realizaci komerčních vzdělávacích kurzů. Obdobně někteří příjemci dotací OP LZZ či OP VK „optimalizují“ realizaci veřejných zakázek tím, že využívají „přebytečnou“ kapacitu přímých nákladů projektu pro vzdělávací činnost. Stačilo by přitom, aby uchazeč podepsal čestné prohlášení o (ne)využívání přímé podpory pro plnění předmětu zakázky a zadavatel toto prohlášení ověřoval.Hodnocení vyžaduje odpovědnost a odvahuŽádný ekonomicky „příčetný“ dodavatel nevstupuje do soutěže s cílem na výsledku prodělat. Důvod „podstřelení“ nabídkové ceny v naprosté většině spočívá ve snaze přizpůsobit se aktuální situaci na trhu – přebytku kapacit, snadnosti vstupu nových (garážových) konkurentů do odvětví, nedostatečné kvalitě zadávacích podmínek a časté neodbornosti zadavatelů výběrových řízení. Vinu za problémy zakázek souvisejících s mimořádně nízkou nabídkovou cenou nelze jednoduše svalovat ani na stanoviska kontrolních orgánů, ani na tvůrce ZVZ.Majoritní použití kritéria nejnižší nabídkové ceny klade velmi vysoké nároky na znalosti a odpovědnost zadavatelů. Zadavatel se musí oprostit od falešné ješitnosti – bez specialistů a externích odborníků v hodnotící komisi není v současné době reálné objektivně posoudit nabídky a řešit mimořádně nízkou nabídkovou cenu dle § 77 ZVZ. Zadavatel nesmí být líný ptát se uchazeče a jeho odpovědi pak důkladně prověřovat, a to ani v případě, že soutěží za cizí (dotační) peníze. Ať je příčinou komplikací nezodpovědný uchazeč, byrokratická kontrola nebo nejasná legislativní pravidla, důsledky vždy nese zadavatel. Měl by mít proto odvahu využít všechny nástroje ZVZ, i když jich není mnoho.Autor: Pavel Široký, ředitel, Republikové centrum vzdělávání, s.r.o.Článek původně vyšel v odborném časopise Andragogika v praxi 4, který vydává Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR. Více informací o časopise i předplatném naleznete na webu www.aivd.cz/casopis.
ZAUJAL VÁS TENTO ČLÁNEK? Nastavte si AGENTA pro hlídání podobných informací! Nebo se podívejte, jaké kurzy nabízí portál Edumenu.cz v oblasti Lidských zdrojů a personalistiky nebo třeba Managementu.