Fuj!! Co to ve mně je?! Je to něco, co u nikoho nevidím. Emoce. Nikdo o tom nemluví. Každý okolo mne je takový normální. Jejda…… …stydím se. Co se to ve mně odehrává? Co to bydlí v mé hlavě a tíží hruď i srdce? Těžko se vám definují vlastní emoce a pocity či momentální prožívání k daným situacím? Těžko zachytáváte vlastní myšlenky? Regulujete funkčně své reakce či reagujete bezmyšlenkovitě a tedy automaticky? Vyznáte se ve vlastní hlavě?
Víte co je „správná“ myšlenka?
Co je jen domněnka?Emoce jsou nádherný nástroj.
Jsme-li s nimi v kontaktu, umožňují nám prožívat život v celé jeho šíři.
Když jsme bdělí, naše emoce nás mohou naučit různým věcem.Že s tou bdělostí k emocím to není zrovna perfektní?Nezoufejte a neobviňujte léta minulá, kdy se o pocitech a emocích moc nemluvilo. Cesta ke změně existuje:naučit se pojmenovat a definovat sebe sama,
zvýšit svoji resilienci (psychickou, mentální a emoční odolnost) a emoční inteligenci.Pochopte své emoce a předejděte konfliktůmDovolím si troufalou otázku 🙂 Jak velmi automaticky „ortelujete“ to, co ti druzí cítí?
Jak velmi „přesně“ definujete, jak to s vámi myslí, jaký mají pocit a emoci k vám, a proto se k vám takto chovají?Často říkáte: „Chtěl mne ponížit, urazit, vysmívat se mi, rýpe do mě, chce se mi mstít, protože si o mně myslí…“?Jak to ale víte takto přesně, co si o vás oni myslí, co k vám cítí?Přece (a ruku na srdce), vy sami často nevíte o sobě, co se ve vás chaoticky, neuspořádaně děje. Přesto jste si jisti a s určitostí, někdy až zatvrzelostí či tvrdohlavostí, tvrdíte sami sobě, že u druhých je to tak.Pak o tom přesvědčujete toho druhého, který je z těchto vašich ortelů často stejně chaotický jako vy. Jak na to může reagovat? Samozřejmě emoční obranou, která je plná dotčenosti, hněvu, smutku, viny a sebe viny. A konflikt je na světě. Právě se zrodil.Když pojmenujete své emoce a spojíte se s vašimi (i nelibými) emocemi, myslíte si, že jste v tom okamžiku někdo slabší?
Slabší než ti ostatní?
Cítíte se méně hodnotní nebo prohrávající? Opak je pravdou.Uvědomit si, prožít a pojmenovat i nelibé pocity je pro vás šance, jak mít vlastní vnitřní dění ve vlastních rukách. Ve vlastní náruči.A pak už v takovýchto konfliktech nebudete muset ztrácet vnitřní orientaci a dokážete reagovat funkčně a fakticky.Protože už sebe budete znát, budete vědět, že to, co o vás tvrdí ten druhý, není vaše pravda a nebudete se muset bránit a chtít za každou cenu z konfliktu vyjít jako vítěz s emočním převisem a říkat si: „To jsem mu to ale nandal! Ten čuměl, protože věděl, že mám pravdu.“Příště vyzkoušejte:Pokaždé, když pocítíte výbuch hněvu, frustrace, provinilosti, studu či jiných negativních emocí, podívejte se pozorně a všímavě (tady a teď) do svého nitra a položte si následující otázky:Již toto přiznání si emoce, kterou tím vezmete na vědomí, posílí vaši schopnost uklidnit se a nenechat emoci aby vás ovládla a řídila.
A pokud vám to pomůže, sdílejte (budete-li chtít). Nebo si můžete stáhnout E-book zdarma: 6 UKAZATELŮ NA CESTĚ OSOBNÍHO ROZVOJE
Víte co je „správná“ myšlenka?
Co je jen domněnka?Emoce jsou nádherný nástroj.
Jsme-li s nimi v kontaktu, umožňují nám prožívat život v celé jeho šíři.
Když jsme bdělí, naše emoce nás mohou naučit různým věcem.Že s tou bdělostí k emocím to není zrovna perfektní?Nezoufejte a neobviňujte léta minulá, kdy se o pocitech a emocích moc nemluvilo. Cesta ke změně existuje:naučit se pojmenovat a definovat sebe sama,
zvýšit svoji resilienci (psychickou, mentální a emoční odolnost) a emoční inteligenci.Pochopte své emoce a předejděte konfliktůmDovolím si troufalou otázku 🙂 Jak velmi automaticky „ortelujete“ to, co ti druzí cítí?
Jak velmi „přesně“ definujete, jak to s vámi myslí, jaký mají pocit a emoci k vám, a proto se k vám takto chovají?Často říkáte: „Chtěl mne ponížit, urazit, vysmívat se mi, rýpe do mě, chce se mi mstít, protože si o mně myslí…“?Jak to ale víte takto přesně, co si o vás oni myslí, co k vám cítí?Přece (a ruku na srdce), vy sami často nevíte o sobě, co se ve vás chaoticky, neuspořádaně děje. Přesto jste si jisti a s určitostí, někdy až zatvrzelostí či tvrdohlavostí, tvrdíte sami sobě, že u druhých je to tak.Pak o tom přesvědčujete toho druhého, který je z těchto vašich ortelů často stejně chaotický jako vy. Jak na to může reagovat? Samozřejmě emoční obranou, která je plná dotčenosti, hněvu, smutku, viny a sebe viny. A konflikt je na světě. Právě se zrodil.Když pojmenujete své emoce a spojíte se s vašimi (i nelibými) emocemi, myslíte si, že jste v tom okamžiku někdo slabší?
Slabší než ti ostatní?
Cítíte se méně hodnotní nebo prohrávající? Opak je pravdou.Uvědomit si, prožít a pojmenovat i nelibé pocity je pro vás šance, jak mít vlastní vnitřní dění ve vlastních rukách. Ve vlastní náruči.A pak už v takovýchto konfliktech nebudete muset ztrácet vnitřní orientaci a dokážete reagovat funkčně a fakticky.Protože už sebe budete znát, budete vědět, že to, co o vás tvrdí ten druhý, není vaše pravda a nebudete se muset bránit a chtít za každou cenu z konfliktu vyjít jako vítěz s emočním převisem a říkat si: „To jsem mu to ale nandal! Ten čuměl, protože věděl, že mám pravdu.“Příště vyzkoušejte:Pokaždé, když pocítíte výbuch hněvu, frustrace, provinilosti, studu či jiných negativních emocí, podívejte se pozorně a všímavě (tady a teď) do svého nitra a položte si následující otázky:Již toto přiznání si emoce, kterou tím vezmete na vědomí, posílí vaši schopnost uklidnit se a nenechat emoci aby vás ovládla a řídila.
A pokud vám to pomůže, sdílejte (budete-li chtít). Nebo si můžete stáhnout E-book zdarma: 6 UKAZATELŮ NA CESTĚ OSOBNÍHO ROZVOJE