Je to samozřejmě mediální zkratka, která dobře vypadá v titulcích. Americká banka JPMorgan už Česko nepovažuje za vyspělou zemi a zařadila nás mezi rozvojové státy. A můžou za to nízké platy. Posouzení toho, co to znamená z ekonomického hlediska, ponechme odborníkům. Platy máme nízké, to pravda je. Stačí se rozhlédnout kolem sebe, číst inzeráty. Velkou pozornost třeba vyvolal krok diskontního řetězce Lidl, který zvýšil platy svým pokladním a prodavačkám až o čtvrtinu. Razantní růst, super, zní v českých a moravských luzích a hájích. No ale co na to třeba psycholog, vysokoškolsky vzdělaný člověk, kterého chce zaměstnat jeden z krajů. Nástupní plat 17 tisíc korun. Nebo začínající učitel, který je na to jenom o trochu líp. A nebo mladý lékař?Máme stovky montoven, kde lidé pracují za málo peněz. Máme málo dělníků, a proto je vozíme ze všech koutů Evropy. Máme velmi nízkou nezaměstnanost. Ta je ale vykoupena právě tím, že lidé pracují za hubičku. Máme průmyslníky, kteří křičí – chceme víc dělníků, řemeslníků a rychle, donuťte mladé lidi, ať jdou do učilišť. Námezdní sílu potřebujeme.Přestali jsme si vážit vzdělání, přestali jsme jej oceňovat. I ty nejlepší učitelé jsou na spodní hraně platového žebříčku. Je to krátkozraké a nevyplatí se to. Nízké náklady v montovnách nejdou držet donekonečna, moderní, vyspělé technologie chybí. A navíc přichází roboti. Jak říká třeba Pavel Kysilka, bankéř a zakladatel 6D akademie, která pomáhá manažerům připravit se na digitální dobu, pořízení robota není levné, ale určitě se vyplatí. Robot nepotřebuje plat, nemusíte za něj odvádět zdravotní a sociální pojištění a stroj nestávkuje. Digitální, technologická revoluce se tomu říká. A jako každá revoluce přináší převratné změny.A zásadní změna by se tak měla dotknout právě vzdělávání. Je nejvyšší čas začít uvažovat jinak. Potřeba vzdělávání nebude končit školou, ale bude skutečně celoživotní. Jen tak budou lidé moci reagovat na rychlé a poměrně dramatické změny, které přichází. Je potřeba změnit systém školství, rekvalifikací, podporu oborů, nabízet nové možnost, kurzy, formy vzdělávání. Nepočítat s tím, že se jednou něco naučíme a vystačí nám to na celý život.Vzdělávání přestává být něčím, co má konec. Počítače, jazyky, moderní technologie, osobnostní rozvoj včetně etiky a názorových hodnot. To jsou oblasti, do kterých by mělo celoživotní vzdělávání směřovat.Jan Amos Komenský už před čtyři sta lety psal o celoživotním vzdělávání. Člověk by měl podle něj usilovat o sebezdokonalování i ve věku mužnosti a staří (a nejde jen o znalosti a vědomosti, ale o formování a výchovu harmonicky rozvinutého člověka). „K nápravě věcí lidských dospěje tím snáze, čím větší bude vzdělanost obyvatelstva,“ napsal Komenský.„Můžeme lidi připravit na to, co je povahou těch technologických změn. Ukázat jim, k čemu může ve firmě, osobním životě i ve společnosti směřovat umělá inteligence, robotizace, virtuální realita. Vždycky za těmito technologickými zlomy přichází změna našich komunikačních i pracovních modelů. A tam už jde něco dohlédnout,“ říká zase Pavel Kysilka.A pokud se uvědomíme hodnotu celoživotního vzdělávání, bude pro nás tím nejdůležitějším, tak se změní i postavení země. A v žebříčku americké banky se zase třeba vrátíme do vyspělého světa.
Autor: Tomáš Fránek
Původní zdroj: https://ec.europa.eu/epale/cs/blog/jsme-rozvojova-…
ZAUJAL VÁS TENTO ČLÁNEK? Nastavte si AGENTA pro hlídání podobných informací! Nebo se podívejte, jaké kurzy nabízí portál Edumenu.cz v oblasti Lidských zdrojů a personalistiky nebo třeba Managementu.
Autor: Tomáš Fránek
Původní zdroj: https://ec.europa.eu/epale/cs/blog/jsme-rozvojova-…
ZAUJAL VÁS TENTO ČLÁNEK? Nastavte si AGENTA pro hlídání podobných informací! Nebo se podívejte, jaké kurzy nabízí portál Edumenu.cz v oblasti Lidských zdrojů a personalistiky nebo třeba Managementu.